Rekord, který zní jako obyčejné číslo, ale není
105 vylíhlých mláďat ze 256 snesených vajec. Tohle číslo o kakapo (Strigops habroptilus) zveřejnil novozélandský Department of Conservation (DOC, tamní ochranářský úřad) v aktualizaci z 3. dubna 2026; jde o nejvyšší počet od doby, kdy program před třiceti lety začal sezóny druhu systematicky sledovat.
Kakapo je nelétavý papoušek, který žije jen na třech odlehlých ostrovech u jižního pobřeží Nového Zélandu. Dospělí samci váží až 4 kilogramy, což z kakapo dělá nejtěžšího papouška na světě. Některé encyklopedie uvádějí až 6 kilogramů. To je mýtus: primární zdroj i Guinnessova kniha rekordů stanovují ověřené maximum na 4 kilogramy. V roce 1995 zbývalo z celého druhu jen 51 ptáků; lov, ničení prostředí a zavlečení predátoři ho tehdy dostali na pokraj vyhynutí.
Proč je hnízdění kakapo takhle vzácné
Hnízdění kakapo spouští hromadné plodonošení stromů rimu, takzvané mastování, kdy stromy jednou za čas vyprodukují mnohem víc semen než obvykle. Samice díky tomu hnízdí jen jednou za dva až čtyři roky, a i tehdy vychová většina z nich jen jedno mládě za sezónu. To je jádro problému: druh, který se rozmnožuje tak zřídka a v tak malém počtu, se z každé ztráty, ať už kvůli predátorovi, nemoci nebo špatné sezóně, vzpamatovává extrémně pomalu. Předchozím rekordem byla sezóna 2019, kdy díky sérii ochranářských opatření vzlétlo 73 mláďat. 105 vylíhlých mláďat v jedné sezóně tak vybočuje z rytmu, který byl desítky let hlavním důvodem, proč kakapo mizel.
Co jedna sezóna znamená pro 235 ptáků
Celá divoká populace kakapo v době hlášení čítala 235 jedinců. U druhu s tak malým počtem má jedna hnízdní sezóna váhu, jakou by u běžně rozšířeného ptáka nemělo ani deset let. Deidre Vercoe, provozní manažerka ochranářského programu pro kakapo z Department of Conservation, to shrnula pro Mongabay: každé nové mládě posouvá druh o kousek dál od hranice vyhynutí a dává důvod k naději. Je to slovo člověka, který program řídí, ne měřený výsledek, ale u druhu, který se před třiceti lety počítal na desítky kusů, má i tahle věta váhu.
105 není konečné číslo
Ne všechna vylíhlá mláďata se dožijí dospělosti. V době hlášení bylo ze 105 vylíhlých mláďat naživu 98, 7 uhynulo a 1 vejce ještě čekalo v inkubátoru. Mládě se u kakapo počítá jako dospělý, nezávislý jedinec až ve věku 150 dní, a tahle hranice pro sezónu 2026 připadala na polovinu července. Do té doby zůstává konečný součet otevřený. Ostatně i samotné číslo se v průběhu sezóny hlásilo různě: 105, „nejméně 105“, jinde 106. To ukazuje spíš na to, jak těžké je ručně sledovat a počítat mláďata druhu, který hnízdí na odlehlých ostrovech, než na chybu v datech.
Sarah Manktelow a mláďata v nemocnici
Strážkyně Sarah Manktelow z ochranářského programu Kākāpō Recovery Programme popsala v podcastu RNZ Kākāpō Files, jak 4 mláďata musela putovat do Dunedin Wildlife Hospital na ošetření. Nejstarší mládě sezóny mělo v době jejího vyprávění přes 50 dní věku. Je to jeden konkrétní příběh jedné strážkyně o konkrétních ptácích, ne popis toho, co čeká všech 105 mláďat.