Rhynchocalamus hejazicus, had nedávno popsaný ze saúdskoarabského Hedžázu, existuje ve dvou barevných verzích, které by člověk na první pohled netipoval na stejný druh. Jedni jedinci jsou červenohnědí s černým límcem kolem krku, jiní úplně černí od hlavy až po konec ocasu.
Had na dva způsoby
Druh popsal mezinárodní tým vedený vědci z portugalského Centro de Investigação em Biodiversidade e Recursos Genéticos (CIBIO) a Univerzity Karlovy, a to v roce 2024 v otevřeně přístupném časopise Zoosystematics and Evolution, který vydává nakladatelství Pensoft pro berlínské Museum für Naturkunde. Typická forma nese černý límec a červenohnědou kresbu, kterými se liší od nejbližších příbuzných v rodu. Přední část hlavy vypadá, jako by ji had namočil do černé barvy; hned za očima barva přechází do červenohnědé, kterou nese i zbytek těla, a proto ho v zahraničním tisku přezdívají had v lyžařské kukle. Vedle této formy autoři zdokumentovali i celočerně zbarvenou, melanistickou formu téhož druhu. Melanismus je stav, kdy tělo produkuje víc tmavého barviva než obvykle, takže zvíře ztmavne po celém povrchu. Dospělci měří od čumáku po konec ocasu zhruba 25 až 40 centimetrů. Jméno hejazicus dostal had po severozápadní oblasti Hedžáz v Saúdské Arábii, kde ho výzkumníci nacházeli.
Kde a jak ho vůbec našli
Vzorky sbírali v letech 2017, 2021, 2022 a 2023 v provinciích Hail a Tabúk, v Královské rezervaci prince Muhammada bin Salmána (PMBSRR) a v okrese AlUla v provincii Medina. Většina záznamů pochází z intenzivního terénního mapování kolem starobylé oázy AlUla, které podpořila Royal Commission for AlUla, saúdská instituce spravující tuto oblast. Had obývá písčité i kamenité půdy s různorodou vegetací a objevuje se i na stanovištích pozměněných člověkem, včetně kamenitých vádí v lávových polích. Všichni zaznamenaní jedinci byli aktivní výhradně v noci. Podle Laszla Patka z Royal Commission for AlUla had v noci vylézá a loví bezobratlé a drobný hmyz. Kořist zasahuje drobnými zuby, ale jed nemá. Patko ho popsal jako malého hada dlouhého 20 až 30 centimetrů, se kterým se snadno manipuluje. Podle něj žije v okolí AlUly méně než dvacet druhů hadů, možná blíž k osmnácti, a Rhynchocalamus hejazicus je mezi nimi nováček.
Chybějící dílek mapy
Rod Rhynchocalamus zahrnuje pět druhů skrytě žijících hadů rozšířených od Egypta až po Írán, včetně Arabského poloostrova. Mezi populací druhu R. dayanae z jižního Izraele a populací druhu R. arabicus z pobřežních oblastí jižního Jemenu a Ománu ale dlouho zela široká geografická mezera, kterou nikdo neuměl vysvětlit. Molekulární analýzy mitochondriálních genů (12S, 16S, cytb) a jaderných genů (cmos, MC1R, NT3, RAG1) potvrdily, že Rhynchocalamus hejazicus je blízce příbuzný oběma těmto druhům. Jeho rozšíření napříč centrální a západní Saúdskou Arábií tuhle mezeru z velké části vyplňuje. Nejde tedy o izolovaný nález odnikud, ale o geografické spojení, které dává smysl rozšíření celého rodu, a proto ho autoři v názvu své práce označili jako chybějící dílek skládačky.
Co se ještě neví
O přirozeném chování druhu se ví zatím málo, noční aktivita je jediné přímo pozorované chování v terénu. Protože had toleruje narušená stanoviště a jeho rozšíření vypadá široké, autoři studie odhadují, že by pravděpodobně nesplňoval kritéria IUCN, Mezinárodního svazu ochrany přírody, pro zařazení mezi ohrožené druhy. Sami ale dodávají, že jde o předběžný odhad, skutečný rozsah areálu ani stav populace totiž nejsou známé a bude potřeba další monitoring. Otevřená zůstává i otázka, proč druh vytváří dvě tak odlišné barevné formy a jestli to nějak souvisí s prostředím nebo chováním jednotlivých hadů. Autoři objevu k tomu dodávají, že rozšíření nového druhu napříč středozápadní Saúdskou Arábií je samo o sobě překvapivé a dává naději, že v Království čekají na popsání i další, dosud neznámé druhy.