Jeden pták, dvě životní filosofie
Po staletí měli ornitologové jasno: obří kolibřík je jeden druh. Studie zveřejněná v květnu 2024 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences to obrátila naruby. Tým vedený Jessie Williamsonovou z Cornell Lab of Ornithology a seniorním autorem Chrisem Wittem z University of New Mexico sekvenoval genomy obřích kolibříků ze šesti zemí a zjistil, že za jedním názvem se skrývají dva zcela odlišné druhy.
Severní obří kolibřík (Patagona peruviana Boucard, 1893) celý rok pobývá vysoko v Andách. Jeho jižní příbuzný, jižní obří kolibřík (Patagona gigas Vieillot, 1824), podniká tah, jakého žádný jiný kolibřík světa není schopen: přes 8 300 kilometrů tam a zpět, z chilského pobřeží na horské pláně Peru, se stoupáním z mořské hladiny do výšky přes 4 270 metrů. To nejpřekvapivější: pohledem je od sebe nerozeznáte.
Geolocátor na největšího kolibříka světa
Osm jižních obřích kolibříků dostalo geolocátory a satelitní vysílače, vůbec první pohled vědy za oponu jejich putování. Technicky jde o výkon sám o sobě: obří kolibřík váží 17 až 31 gramů, přístroj musí být tak malý, aby ho pták unesl. Data odhalila smyčkovou migraci přes centrální andskou náhorní plošinu. Bez technologie by tah zůstal neviditelný, protože vizuální pozorování oba druhy vůbec nerozliší.
Šimpanz a bonobo v jednom peří
Witt přirovnal genomickou vzdálenost obou druhů ke vzdálenosti mezi šimpanzem a bonobem. Přitom obří kolibříci vypadají identicky: hnědavě zelené peří, nápadná světlá skvrna na bříšku, rovný zobák delší než hlava, žádné irizující barvy. Genomická data ukázala, že obě linie se oddělily před 2,1 až 3,4 miliony let, v pozdním pliocénu, kryptická speciace, při níž nástroje na odhalení prostě po generace neexistovaly.
Kdo se první rozhodl nemigovat, nebo migrovat?
Autoři studie ukazují na rozdíl v migračním chování jako na klíčový speciační motor: různé trasy znamenají různá zimoviště, různé partnery a zcela odlišné selekční tlaky. Jenže co přesně se kdysi stalo, studie nerozhoduje, jedna linie tah buď získala, nebo ztratila. Autoři to pojmenovali jako otevřenou otázku. Kontext nejistotu prohlubuje: Patagona byla dosud jediným druhem na celé větvi svého evolučního stromu, zatímco nejbližší příbuzní obřích kolibříků se rozrůznili do 165 různých druhů.
Taxonomická jistota ležela ve sbírkách dvě stě let
Obří kolibřík jako jediný druh, Patagona gigas, byl standard po generace: ve sbírkách muzeí, v terénních záznamech, v učebnicích. Studie z května 2024 v PNAS tento konsenzus vyvrátila genomickými daty, sledováním migrace a fyziologickými měřeními. V samotné taxonomii se odehrál sekundární příběh: Williamsonová a kol. původně navrhli pro severní druh název Patagona chaski. Následná nomenklaturní revize (Areta a kol. 2024 v Bulletin of the British Ornithologists‘ Club; Williamsonová a kol. 2025 v Zoological Journal of the Linnean Society) zjistila, že severní druh byl popsán Adolphem Bouclardem v roce 1893 pod názvem Patagona peruviana. Podle pravidla priority je platný název P. peruviana a P. chaski je jeho mladším synonymem.
Co ještě nevíme
Oba druhy sdílejí část areálu na zimovištích ve vysokých Andách, soutěží o zdroje? Kříží se? Kde přesně jejich areály sousedí? Studie tyto otázky zatím nechala otevřené. Fyziologicky záhadnější je druhá otázka: jižní obří kolibřík zvládne za pár týdnů přesun z mořské hladiny do výšky přes 4 270 metrů. Williamsonová a kol. zaznamenali, že jižní jedinci ve vysoké nadmořské výšce měli výrazně vyšší hematokrit i průměrný obsah hemoglobinu v jedné buňce (MCH). Mechanismus, který tak rychlou fyziologickou přestavbu umožňuje, věda dosud nepopsala.
Kolibřík 1 : 0 Vědec
Spoluautor studie Emil Bautista, ornitolog s více než patnácti lety terénní práce v andské oblasti, prohlásil, že odchyt obřích kolibříků byl nejtěžší terénní práce jeho života. V Chile se týmu podařilo ptáka chytit průměrně jednou za 146 síťohodin, obří kolibříci si všimnou každé neznámé věci v okolí sítí a místo přestanou navštěvovat. Sekvenování genomu a satelitní sledování tahu: zvládnuto. Přesvědčit ptáka vážícího dvacet gramů, aby vlétl do sítě: výsledek 1:0 pro ptáka.