Mravenec argentinský po kofeinu nejde rychleji, ale přesněji

Mravenec argentinský (Linepithema humile) první cestou ke kapce cukerného roztoku putoval 300 sekund. Po několika doušcích slabě okofeinovaného cukru zvládl tutéž trasu za 54 sekund. Zjistili to Henrique Galante a kolegové z University of Regensburg ve studii publikované v časopise iScience v roce 2024, na 142 mravencích, z nichž každý prošel čtyřmi pokusy.

Nezrychlili se, přestali bloudit

Dalo by se čekat, že kofein mravence nažene jako ranní espreso člověka, rychlejší krok, zběsilejší tempo. Rychlost chůze se ale nezměnila ani při jedné z testovaných dávek. Zrychlila se jen přímost cesty. Mravenci, kteří dostávali čistý cukr bez kofeinu, se v nalézání odměny i po čtyřech pokusech zlepšili jen málo. Mravenci s dávkou 25 jednotek na milion (ppm), tedy zhruba tolik kofeinu, kolik se přirozeně vyskytuje v rostlinách, zkrátili čas hledání o 28 procent na jednu návštěvu. Při dávce 250 ppm, srovnatelné s množstvím v energetickém nápoji, byl pokles 38 procent. Podle Henrique Galanteho mravenci po kofeinu nešlapou rychleji, jen míří cíleněji tam, kam chtějí jít, což naznačuje, že si polohu odměny skutečně zapamatovali.

K čemu je lepší paměť mravenci dobrá

Autoři studie to vykládají jako zlepšení prostorové paměti a soustředění, ne pohybových schopností mravence. Vysvětlují to tak, že mravenec, který najde zdroj potravy rychleji, stihne dřív položit feromonovou stopu, chemickou stezku, kterou mravenci značí cestu pro ostatní z hnízda, a přivolat víc spolubydlících dřív, než se zdroj případně ukáže jako problematický. U jedovaté návnady by to podle Galanteho znamenalo rychlejší nábor celé kolonie k jedu, než ho mravenci stihnou vyhodnotit jako toxický nebo od něj odejít. Jde o výklad autorů studie, ne o ověřené chování v terénu.

Mýtus: čím víc kofeinu, tím lepší výkon

Logika napovídá, že nejvyšší dávka pomůže nejvíc. Data z téže studie ukazují opak. Dávka 2 000 ppm, zhruba odpovídající polovičně smrtelné dávce pro včely (LD50, množství, při kterém uhyne polovina testovaných jedinců), žádné zlepšení učení nepřinesla. Srovnání všech tří dávek, 25, 250 a 2 000 ppm, ukazuje, že vztah mezi množstvím kofeinu a účinkem není přímka, kde víc znamená lépe.

Co zatím zůstává otevřené

Cestu zpátky do hnízda si zlepšili všichni mravenci přibližně stejně, bez ohledu na dávku kofeinu. Proč kofein ovlivnil jen cestu za odměnou a ne návrat, studie nevysvětluje. Druhá otevřená otázka se týká praktického využití: jestli by návnada s kofeinem fungovala a byla bezpečná v terénu, se teprve ověřuje v polních pokusech ve Španělsku, kde se zkoumá i to, jak kofein chemicky reaguje se samotným jedem v návnadě.