Půl tuny za deset týdnů
Jedna havajská kosatka černá (Pseudorca crassidens) zhubla za zhruba deset týdnů asi 500 liber, v přepočtu kolem 227 kilogramů. To je 28 procent její celkové tělesné hmotnosti, které zmizely za dva a půl měsíce. Číslo pochází ze sedmiletého výzkumu Pacific Whale Foundation (nadace zaměřené na výzkum velryb) a Marine Mammal Research Program na Havajské univerzitě v Mānoa, provedeného ve spolupráci s Okinawa Churashima Foundation a publikovaného v časopise Endangered Species Research.
Zvíře patří k hlavní havajské ostrovní populaci kosatky černé, kterou NOAA Fisheries v listopadu 2012 zařadila mezi ohrožené druhy. Dnes čítá méně než 140 jedinců. Jméno druhu odkazuje na tvar lebky, který připomíná lebku kosatky dravé, tedy orky, genetickou příbuznost to ale neznamená. Jde o dva odlišné druhy delfínovitých, jak upozorňuje Marine Mammal Commission.
Jak se velryba zváží bez toho, aby se jí kdo dotkl
Mezi lety 2019 a 2025 tým sledoval 68 z přibližně 140 zbývajících zvířat pomocí dronové fotogrammetrie: dron nasnímá velrybu shora a z rozměrů těla na fotografii se počítá objem, ze kterého se odvozuje hmotnost. Aby vědci věděli, jak moc odhadu věřit, metodu nejdřív ověřili na 3D skenech kosatek černých chovaných v lidské péči na Okinawě. Přesnost vyšla na tři procenta. Díky tomu lze hmotnost jednoho konkrétního zvířete sledovat opakovaně v čase, aniž by ho bylo nutné odchytit.
Rok 2020 a horké moře
Index tělesné kondice celé populace dosáhl svého nejnižšího bodu za celé sledování právě v roce 2020. Ve stejném roce probíhala v Pacifiku silná mořská vlna veder a populace zaznamenala nejvýraznější meziroční propad počtu zvířat v historii sledování. Kosatky černé loví velké pelagické ryby, mahi-mahi, tuňáka a wahoo, tedy přesně druhy, o které soutěží komerční i rekreační rybolov. Vedoucí autor studie Jens Currie z Pacific Whale Foundation uvedl, že tým zkoumá, jestli konkurence s rybolovem o energeticky bohatou kořist, jako je tuňák žlutoploutvý a mahi-mahi, vyvolává u velryb chronický nutriční stres.
Co se ještě neví
Přímá příčinná souvislost mezi vlnou veder, propadem kondice a úbytkem populace se prokázat nepodařilo. Jde o souběh v čase, ne o dokázanou příčinu. Otevřené zůstává i to, jestli je hlavní hnací silou úbytku populace právě nedostatek kořisti kvůli rybolovu, nebo do hry vstupuje kombinace dalších tlaků, zranění od rybářského vybavení, znečištění, rozdílné energetické nároky jednotlivých sociálních skupin. Currie a jeho kolegové to podle svých slov teprve rozplétají.
Ne všechny skupiny na tom jsou stejně
Zvířata ze skupiny, kterou výzkumníci označují jako Cluster 1, se pohybují na velké vzdálenosti napříč havajskými ostrovy. Jejich tělesná kondice kolísala výrazně víc než u ostatních sledovaných skupin. Podle týmu to naznačuje, že hledání potravy na tak rozsáhlém území tuhle skupinu stojí víc energie, než kolik jí dokáže doplnit. Žije na tenké energetické hranici, kde i menší výpadek kořisti znamená velký propad kondice.
Kūpuna, kteří mizí
Kulturní poradce Kaʻapuni popisuje mizející kosatky černé jako ztrátu kūpuna, moudrých starších, kteří v havajské kultuře nesou znalosti generací. Je to jeho osobní, kulturní pohled na úbytek populace, ne vědecké tvrzení o tom, co si velryby myslí nebo co cítí. Data mluví jinou řečí: populace klesá tempem 3,5 procenta ročně a v roce 2022 čítala 139 zvířat. Při stejném tempu poklesu klesne podle NOAA Fisheries pod sto jedinců do deseti let.