Pekelný mravenec Vulcanidris cratensis měl před 113 miliony lety čelisti vzhůru

Mravenec, který mění dějiny mravenců Fosilie stará asi 113 milionů let má čelisti zahnuté vzhůru, ne dozadu, jako mají všichni dnešní mravenci. Entomolog Anderson Lepeco a jeho kolegové ze Zoologického muzea Univerzity v São Paulu (MZSP) popsali druh Vulcanidris cratensis v dubnu 2025 v časopise Current Biology. Fosilie pochází z vápence lokality Crato ve státě … Read more

Trubicovití červi Riftia pachyptila se množí pod ztuhlou lávou

Robot navrtal lávu tam, kde nikdo nečekal nic než mikroby Tým Schmidt Ocean Institute poslal dálkově ovládaného robota (ROV) ke dnu Východopacifického hřbetu (East Pacific Rise) poblíž Galapág, do hloubky 2 515 metrů. Třicetidenní expedice výzkumné lodi Falkor (too) probíhala v létě 2023 a jejím cílem bylo zjistit, co se skrývá pod ztuhlými deskami lávy … Read more

Šimpanzi bubnují na kořeny stromů ve vlastním rytmu, slyšet je 800 metrů

Buben, který se nese přes půl kilometru Divocí šimpanzi (Pan troglodytes) bijí rukama i nohama do kořenových opěr obřích pralesních stromů, mohutných plochých kořenů, které rostou nad povrchem půdy, a údery přitom nepadají náhodně. Vesta Eleuteri, kognitivní bioložka z Vídeňské univerzity, a Catherine Hobaiter z univerzity St Andrews zdokumentovaly v roce 2025 v časopise Current … Read more

Megachelicerax cousteaui, starý 500 milionů let, měl klepeto místo tykadel

Osmicentimetrový mořský dravec ze středního kambria měl přesně tam, kde by se čekal pár tykadel, jednoznačné klepítko. Zvíře dostalo jméno Megachelicerax cousteaui a popsali ho Rudy Lerosey-Aubril a Javier Ortega-Hernández z katedry organismální a evoluční biologie na Harvardu ve studii publikované v časopise Nature. Je to nejstarší doložený zástupce skupiny Chelicerata, klepítkatců, do kterých dnes … Read more

Šedé velryby u Oregonu se za tři dekády zmenšily o 13 procent

Šedá velryba narozená v roce 2020 by podle projekce měla v dospělosti dosáhnout o 1,65 metru kratší délky těla, než měla velryba narozená před rokem 2000. Dospělí jedinci téhle skupiny běžně měří 11,6 až 12,5 metru, takže jde o propad přes 13 procent celkové délky těla. Spočítali to vědci z Marine Mammal Institute na Oregon … Read more

Všechny dnešní hady spojuje hrstka předků, co přežili dinosaury

Kobra, krajta, chřestýš i desetimetrový mořský had mají společné prapředky: hrstku druhů, které přežily dopad asteroidu, jenž před 66 miliony let vyhubil dinosaury. Podle studie Catherine Kleinové, Nicka Longriche a jejich kolegů z Bathu, Bristolu, Cambridge a Německa, publikované v časopise Nature Communications v roce 2021, se přes 3 700 druhů dnešních hadů dá dopočítat … Read more

Červ Pristina leidyi si uprostřed těla vypěstuje novou hlavu i ocas

Řetěz červů Sladkovodní červ Pristina leidyi, kterému se v angličtině říká water nymph worm, volně „vodní nymfa“, se rozmnožuje tak, že mu přímo uprostřed těla vyroste úplně nová hlava a nový ocas najednou. Nejde o mládě, které se prostě odpojí ze zadní části těla. Segment, jenž ještě před chvílí fungoval jako kus střeva, se rozestaví … Read more

Nová hlubinná chiméra Harriotta avia nese jméno po babičce

Novému druhu hlubinné chiméry z vod u Nového Zélandu dala jeho objevitelka jméno po vlastní babičce. Harriotta avia v roce 2024 popsala Brittany Finucci z NIWA (Národní institut pro výzkum vod a atmosféry na Novém Zélandu) spolu s Davidem Ebertem z Pacific Shark Research Center při San Jose State University a Dominique Didierovou z Millersville … Read more

Doolysaurus huhmini: chlupaté mládě staré 113 milionů let

Mládě, které dostalo jméno po kreslené hvězdě Tým vedený paleontologem Jongyunem Jungem popsal nový druh dinosaura, Doolysaurus huhmini, drobného dvounohého býložravce z čeledi thescelosauridů (Thescelosauridae). Studie vyšla v roce 2026 v časopise Fossil Record a staví na jediné kostře, kterou v roce 2023 objevila Hyemin Jo ve výchozech souvrství Ilseongsan na ostrově Aphae u jihozápadního … Read more

Kosatky požírají vlastní druh, dokazují dvě ukousnuté ploutve

Na pláži Beringova ostrova u pobřeží Ruska našel v srpnu 2022 výzkumník Sergej Fomin useknutou hřbetní ploutev kosatky, pokrytou otisky zubů jiné kosatky. V červenci 2024 objevil na stejném pobřeží, asi dva kilometry od prvního místa, druhou ploutev, o něco větší a patrně od mladého samce, se stejným typem stop. Dvě ploutve, jedna nepříjemná shoda … Read more