Chobotnice pěstí trestá ryby, které se při společném lovu flákají

Pěst pod hladinou Podzim 2018, útesy u izraelského Eilatu: potápěči natáčejí, jak chobotnice druhu Octopus cyanea (v anglofonní literatuře big blue octopus nebo day octopus) loví společně s hejnem ryb. Lov jde hladce, dokud se jeden kanic druhu Epinephelus fasciatus nezačne jen tak poflakovat kolem a čekat, až něco uloví ostatní. Chobotnice ho udeří paží. … Read more

Megalodon měřil až 24,3 metru díky tělu jako žralok citronový

Megalodon (Otodus megalodon) mohl dorůst až 24,3 metru, tvrdí nová studie z roku 2025. Při takové délce by vážil asi 94 tun, tolik jako velký plejtvák obrovský. Nebyl to ale zavalitý sprinter s postavou žraloka bílého, jak ho zná každý z filmových plakátů. Byl to protáhlý, hydrodynamický „cruiser“ stavěný na vytrvalost, bližší svou stavbou žraloku … Read more

Delfínovec amazonský stříká moč obloukem přímo k jinému samci

Moč jako oštěp Samec delfínovce amazonského (Inia geoffrensis) se převalí na hřbet, vystrčí penis nad hladinu a vystřelí proud moči obloukem přímo k jinému samci. Ten se natáhne rostrem, protáhlým čenichem delfína, a proud zachytí. Claryana Araújo-Wangová z projektu Botos do Cerrado v Brazílii a z kanadské CetAsia Research Group to se svými kolegy zdokumentovala … Read more

Keporkaci při migraci k Antarktidě spálí až 36 procent tuku bez jídla

Dvě sloní váhy zmizí z těla cestou Tým z Griffith University v Austrálii, který vedl doktorand Alexandre Bernier-Graveline, sledoval pomocí dronů 103 dospělých keporkaků (Megaptera novaeangliae). Jde o velryby dlouhé až 13 metrů a těžké až 35 000 kilogramů, patřící k takzvané chovné populaci G, jedné z geograficky vymezených skupin keporkaků jižní polokoule migrujících mezi … Read more

Kosatky obrátí mladého žraloka bílého na záda a vyjmou mu jaterní žlázu

Pět kosatek (Orcinus orca) obrátí mladého žraloka bílého (Carcharodon carcharias) na záda, počká pár vteřin, až úplně znehybní, a pak mu vyjme jen jaterní žlázu. Zbytek těla nechá plavat na hladině. Zdokumentoval to Erick Higuera Rivas z organizace Conexiones Terramar spolu s kolegy Francescou Pancaldi, Salvadorem Jorgensenem a Edgarem Mauriciem Hoyosem-Padillou. Jejich studie vyšla v … Read more

Houba Gibellula attenboroughii žene jeskynní pavouky na smrt na strop

Houba, kterou vědci popsali v roce 2025, žene plaché jeskynní pavouky z úkrytu na strop, kde je zabije a jejich mrtvolu promění ve vystřelovací plošinu pro vlastní výtrusy. Jmenuje se Gibellula attenboroughii, pojmenovaná po siru Davidu Attenboroughovi, a k jejímu objevu pomohl náhodný záběr televizního štábu ve vyřazeném skladu střelného prachu. Mrtvola s korunkou ze … Read more

Delfíni skákaví u Floridy mají mikroplasty v každém vydechnutém dechu

Jedenáct delfínů skákavých (Tursiops truncatus), volně žijících u pobřeží Floridy a Louisiany, mělo mikroplasty v úplně každém vydechnutém dechu. Nikoli v žaludku, nikoli v kořisti. Přímo ve vzduchu, který vypustili z dýchacího otvoru. Tým vedený Mirandou K. Dziobakovou ze Sarasota Dolphin Research Program otestoval pět delfínů ze Sarasota Bay na Floridě, kterou studie popisuje jako … Read more

Bahenní mlok se skrýval v USA staletí, prozradilo ho 881 genů

Mlok, který přežil staletí bádání neobjevený Tým pod vedením R. Alexandera Pyrona z americké George Washington University popsal v roce 2022 v odborném časopise Zootaxa nový druh bahenního mloka, Desmognathus pascagoula. Spoluautory práce byli Kyle A. O’Connell, Jennifer Y. Lamb a David A. Beamer. Druh žije v pobřežní nížině Mexického zálivu na jihovýchodě Mississippi a … Read more

Velšské klisny ucítí lidský strach v potu a stáhnou se

Pot, který mluví Kůň pozná strach ve vzduchu, aniž by viděl jedinou vyděšenou tvář. Tým kolem Plotine Jardatové z Institut Français du Cheval et de l’Équitation (IFCE) a výzkumného ústavu INRAE testoval na výzkumné stanici v Nouzilly ve Francii 43 velšských klisen. Přiložil jim k nozdrám bavlněné tampony nasáklé lidským potem, nic jiného tam nebylo: … Read more

Kapucínky s nejsilnějším stresem přežily velké sucho v Kostarice

Přeživší se stresovaly víc V Biologické rezervaci Lomas Barbudal v kostarické provincii Guanacaste přežilo extrémní sucho v letech 2014 až 2016 čtrnáct z osmadvaceti sledovaných samic kapucínky bělohlavé (Cebus capucinus). Byly to přesně ty samice, jejichž tělo v letech 2008 až 2013 reagovalo na běžná, mírná sucha nejprudším nárůstem stresových hormonů. Zbylých čtrnáct, se slabší … Read more