Samičky monarchy stěhovavého (Danaus plexippus) nakladly na tropický hedvábník (Asclepias curassavica) napadený mšicí olivníkovou (Aphis nerii) třikrát méně vajíček než na rostliny bez mšic. Housenky, které se přesto vylíhly, sežraly jen poloviční množství listů a vážily polovinu toho, co housenky na čistých rostlinách. Zjistil to tým, který vedli Bernadette Machová a Adam Dale z University of Florida/IFAS spolu s Williamem Longem a Jaretem Danielsem, ve studii publikované v časopise PLOS ONE v roce 2023.
Rostlina, na kterou se housenky nedostaly
Experiment probíhal v pěstitelském areálu ve Gainesville na Floridě. Jedna skupina tropických hedvábníků zůstala bez mšic, druhá byla napadená mšicí olivníkovou, a k oběma pak výzkumníci pustili monarchy. Na čistých rostlinách dorostly do plné velikosti všechny housenky. Na napadených rostlinách většina housenek buď rostla pomalu, nebo uhynula dřív, než se stihla zakuklit. Čisté rostliny měly navíc vyšší celkovou sušinu listů a víc dusíku, tedy víc potravy v kvalitnější podobě.
Jed, který housenku vyzbrojuje
Tropický hedvábník brání listy chemicky: cardenolidy, srdečními glykosidy, které fungují jako obranná látka proti okusu. Housenky monarchů jsou jednou z mála skupin hmyzu, které tuhle obranu obešly. Cardenolidy si ukládají v těle místo toho, aby jim škodily, a stávají se díky nim jedovaté pro ptáky, kteří by je jinak sezobli. Ze všech druhů rodu Asclepias má tropický hedvábník cardenolidů nejvíc, takže je zároveň nejvydatnějším zdrojem obrany pro housenku i rostlinou s nejsilnější vlastní zbraní.
Proč napadená rostlina odpuzuje i vlastní spojence
Autoři studie svá data spojují se starším výzkumem a nabízejí vysvětlení: napadení mšicemi možná u tropického hedvábníku spustí další nárůst hladiny cardenolidů jako obrannou reakci navíc. Vyšší dávka jedu by pak mohla odradit samičky od kladení a zároveň škodit housenkám, které se na takové rostlině přesto vylíhnou. Jde ale o interpretaci, ne o přímo naměřený mechanismus. Studie z roku 2023 hladiny cardenolidů v napadených a čistých rostlinách přímo neporovnávala, takže spojení mezi mšicemi a chemickou obranou zůstává nepotvrzenou hypotézou.
Mýtus: vysadit hedvábník stačí
Tropický hedvábník patří k nejčastěji prodávaným okrasným druhům v městských výsadbách právě jako „rostlina pro monarchy“. Data ze studie ale ukazují, že tahle rovnice neplatí automaticky. Jakmile se na rostlině přemnoží mšice olivníková, klesá pravděpodobnost, že na ni motýl vůbec naklade vajíčka, a housenkám, které se přesto vylíhnou, se nedaří dorůst. Hustá kolonie mšic navíc listy hedvábníku poškozuje sama o sobě, žloutnutím, předčasným usycháním a medovicí, na které roste černá plíseň, a v krajním případě dokáže rostlinu i zabít. Výsadba s dobrým úmyslem tak může fungovat jako slabší, nebo dokonce škodlivé prostředí, aniž by si toho ten, kdo ji zasadil, všiml.
Co ještě chybí: regulace mšic bez poškození housenek
Autoři plánují navazující výzkum zaměřený na to, jak mšice olivníkové v pěstitelských provozech omezit, aniž by to poškodilo samotné monarchy. Jednoduché řešení, postříkat rostliny insekticidem, podle jiné práce téže laboratoře nefunguje: i šetrnější přípravky používané při pěstování hedvábníku mohou housenkám škodit. Jak najít rovnováhu mezi rostlinou bez škůdců a rostlinou bezpečnou pro housenky, je otázka, na kterou zatím nikdo neodpověděl.