Játra na pláži
Od roku 2017 vyplavalo u Gansbaai na jihoafrickém pobřeží osm žraloků bílých (Carcharodon carcharias), sedm z nich s chirurgicky přesně vyjmutými játry, u některých chybělo i srdce. Zjistila to mořská bioložka Alison Townerová s týmem Dyer Island Conservation Trust, výsledky vyšly v odborném časopise African Journal of Marine Science v roce 2022. Žádné jiné poranění na tělech nebylo. Žraloci nebyli rozsápaní, byli otevření přesně tam, kudy vede přesný řez někoho, kdo ví, co hledá.
Proč zrovna játra
Útočníkem je dvojice dospělých samců orky (Orcinus orca), poprvé zaznamenaná u Kapského Města v roce 2015. Přezdívku Port a Starboard, tedy levobok a pravobok, jim dal provozovatel pozorovacích lodí David Hurwitz podle prohnutých hřbetních ploutví, jedna se naklání doleva, druhá doprava. Denní energetická potřeba dospělého samce orky odpovídá zhruba energetické hodnotě jater jednoho žraloka bílého o hmotnosti 428 kilogramů, spočítal to výzkum publikovaný v časopise Ecology. Samotnou techniku lovu zdokumentovala bioložka Ingrid Visserová: orka do žraloka narazí a převrátí ho na záda, čímž ho uvede do tonické imobility, dočasného znehybnění vyvolaného obrácenou polohou, pak ho drží za prsní ploutve a prudce jím třese, dokud se játra neobnaží. Přesnost dokládá zaznamenaný případ z 18. června 2023 od Mossel Bay, kde Starboard sám sevřel juvenilního žraloka bílého o délce přibližně 2,5 metru za levou prsní ploutev, několikrát ho škubl vpřed a vykuchal ho za necelé dvě minuty. Jak orky přišly na to, že právě játra jsou ta cenná část, a jak se tuhle přesnou techniku naučily, se zatím neví.
Krajina strachu
Sledování čtrnácti žraloků bílých s GPS značkami, které probíhalo pět a půl roku, ukázalo, že na přítomnost Port a Starboard žraloci nereagují úhybem na místě, ale plošným a dlouhodobým opuštěním celé oblasti. Viditelná pozorování v některých zálivech Western Cape přitom prudce klesla. Před rokem 2017 chyběli žraloci od Gansbaai nejdéle týden, a to v roce 2007, a tři týdny v roce 2016. Podobný vzorec zaznamenali i u Farallonských ostrovů poblíž San Franciska, kde jakmile se objeví orky, žraloci mizí na měsíce. Ekolog Salvador Jorgensen přitom zjistil, že do stejné oblasti, do False Bay, vplouvaly i jiné skupiny orek, aniž by žraloky vyhnaly tímhle způsobem. Útěk vyvolávají konkrétně tihle dva jedinci, ne orky obecně.
Mýtus, který padá: nebyli to rybáři
Zmizení žraloků bílých od Gansbaai se dlouho vysvětlovalo přelovením, úbytkem tuleňů nebo změnou teploty vody. Studie z roku 2022, vedená Townerovou a publikovaná v African Journal of Marine Science, ale ukázala, že časování a vzorec zmizení přesně kopíruje pohyb dvou konkrétních orek. Nejde o postupný ekologický úpadek, ale o predační tlak dvou pojmenovaných jedinců.
Kdo nastupuje na uvolněné místo
S odchodem žraloků bílých se do jejich ekologické niky stěhují žraloci měděnky (Carcharhinus brachyurus). Port a Starboard je nově loví s dovedností, která podle výzkumníků naznačuje, že techniku mají zažitou už z lovu větších žraloků. Skutečný dopad na zbytek ekosystému u Dyer Islandu zůstává hypotézou. Bez žraloka bílého jako regulátora by se mohli přemnožit tuleni kapští, kteří loví ohroženého tučňáka brýlového nebo mu konkurují o malé ryby, k tomu se přidává úbytek plžů abalone, kteří spásají chaluhové porosty. Townerová sama tohle označuje za hypotézu, ne za doložený výsledek.
Den, kdy pláž pokryla dvacítka mrtvých žraloků
V únoru 2023 našli lidé procházející se po pláži u Pearly Beach nedaleko Gansbaai dvacet mrtvých žraloků, devatenáct žraloků sedmižábrých (Notorynchus cepedianus) a jednoho žraloka jiného druhu. Všichni měli roztrženou oblast pánevního pletence, typické rýhy po orčích zubech a chybějící játra. Podle zprávy CBS News z března 2023 byli Port a Starboard v oblasti spatřeni jen tři dny předtím. Je to zaznamenaný jednorázový nález, ne denní norma. Ukazuje ale, že stejný chirurgický zásah, který vyhnal žraloky bílé od Gansbaai, funguje i na jiných druzích velkých žraloků.