Šedá velryba narozená v roce 2020 by podle projekce měla v dospělosti dosáhnout o 1,65 metru kratší délky těla, než měla velryba narozená před rokem 2000. Dospělí jedinci téhle skupiny běžně měří 11,6 až 12,5 metru, takže jde o propad přes 13 procent celkové délky těla. Spočítali to vědci z Marine Mammal Institute na Oregon State University (GEMM Lab) spolu s University of St. Andrews, kteří mezi lety 2016 a 2022 nafotili dronem 130 jednotlivých velryb se známým nebo odhadnutým věkem. Číslo 1,65 metru je projekce z růstových křivek, ne přímé změření dospělého zvířete narozeného v roce 2020. Takové zvíře totiž ještě nestihlo dorůst do plné velikosti.
Konkrétně těchhle dvě stě velryb, ne celý druh
Nález se netýká celé populace východopacifické šedé velryby (Eschrichtius robustus), která čítá přes 14 500 kusů. Platí pro Pacific Coast Feeding Group (PCFG), skupinu kolem 200 zvířat, která se odchýlila od většinového migračního vzorce. Zatímco zbytek populace táhne na léto do Arktidy, velryby PCFG zůstávají krmit se u pobřeží Oregonu, Washingtonu, severní Kalifornie a jižní Kanady, v mělčí a teplejší vodě s omezenější potravní nabídkou. Dřívější výzkumy GEMM Lab ukázaly, že velryby PCFG jsou hubenější, morfologicky kratší, s menšími lebkami a ploutvemi než velryby z hlavní populace. Tahle studie ukazuje, že se navíc v čase zmenšují.
Upwelling, relaxace a jídelníček, který závisí na počasí v oceánu
Potrava velryb PCFG se v mělké vodě objevuje podle dvoufázového cyklu. Upwelling vynese studenou vodu bohatou na živiny z hlubin k hladině. Následuje fáze relaxace, kdy proudění zpomalí a živiny zůstanou dost dlouho v osvětlené mělké vodě na to, aby se z nich stihl namnožit plankton. Když se tenhle rytmus rozhodí, upwelling přijde jinak silně nebo v jiný čas a relaxace trvá kratší dobu, planktonu je míň a velryby mají méně energie. Studie publikovaná v časopise Global Change Biology v roce 2024 pod vedením Enrica Pirotty a K. C. Bierlicha zaznamenala, že pokles velikosti těla probíhal souběžně se změnami v poměru mezi upwellingem a relaxací.
Proč na centimetrech záleží víc, než by se zdálo
Menší tělo znamená menší tukové zásoby. Autoři studie upozorňují, že to může omezit schopnost velryby rozmnožit se, donosit mládě a přežít zranění od lodní dopravy nebo zamotání do rybářského vybavení, i když přímý dopad na porodnost nebo úmrtnost zatím nikdo nezměřil. V práci píší, že změny v rozložení tělesných velikostí populace mohou předcházet jejímu poklesu a fungovat tak jako včasné varování pro ochranu druhu. Zmiňují i to, že zmenšování predátora se může přenést na kořist a celý potravní řetězec, ale u velryb PCFG podle nich zatím nikdo neví, jestli k tomu doopravdy dochází.
Co se zatím neví
Vědci spojují úbytek délky s narušeným cyklem upwellingu a relaxace, ne rovnou se změnou klimatu jako hotovou příčinou. Sami uvádějí, že se zatím přímo nepodívali na to, jak klima tyhle cykly ovlivňuje. Otevřené zůstává i to, jestli jde o skutečný pokles zdraví celé skupiny PCFG, nebo jen o časné varovné znamení, které se ještě nemusí promítnout do počtu mláďat. GEMM Lab sleduje tuhle skupinu velryb od roku 2016 a K. C. Bierlich k datům z deváté terénní sezóny řekl, že jde o silný soubor dat, který umožňuje zachytit změny tělesné kondice rok od roku. Odpověď na to, jestli velryby PCFG dokážou i tak věnovat dost energie rozmnožování, mají přinést právě další sezóny tohohle výzkumu.