Sup bělohlavý (Neophron percnopterus) odchovaný v zajetí odlétá na svou první podzimní migraci znatelně hůř než pták vylíhnutý přímo ve volné přírodě. Tým Ben-Gurionovy univerzity v Negevu vedený Ronem Efratem a Odedem Bergerem-Talem to změřil na 65 jedincích a 127 podzimních migracích sledovaných satelitními GPS vysílačkami. Trasy ptáků ze zajetí byly méně přímé a hůř využívaly stoupavé vzdušné proudy, takže jim cesta trvala déle.
Jak se dá let změřit
Vysílačky zaznamenávaly polohu a zrychlení ptáků mezi lety 2013 a 2022, všichni sledovaní jedinci byli označeni v Izraeli. Výzkumníci nesledovali jednorázový snímek jedné cesty, ale opakovaně tytéž ptáky rok co rok, aby šlo porovnat, jak se výkon jednoho konkrétního supa mění s přibývající zkušeností. Skupina odchovaná v zajetí a skupina vylíhnutá ve volné přírodě se srovnávaly migrace po migraci, ne jen na jednom letu.
Migrace, ve které se čísla srovnají
Obě skupiny se s přibývajícími lety zlepšovaly. Zkracoval se čas migrace, rostl denní postup a zdokonalovalo se střídání stoupavého plachtění s klouzáním, tedy technika, kterou velcí draví ptáci šetří energii při dálkovém letu. U ptáků ze zajetí byl ale nárůst výrazně strmější. Podle studie Efrata, Hatzofeho, Muellera, Sapira a Bergera-Tala publikované v časopise Current Biology v roce 2023 trvala první cesta supům ze zajetí v průměru o 4,1 dne déle než první cesta jejich divoce narozeným vrstevníkům. Do druhé podzimní migrace se ale rozdíl setřel: letová výkonnost obou skupin byla prakticky totožná.
Co se vlastně učí
Handicap raného vývoje bez rodičů a bez nácviku v divokém terénu tedy není trvalá nevýhoda: je to deficit zkušenosti, který jde dohnat opakovaným kontaktem se skutečným vzdušným provozem. Autoři studie to v tiskové zprávě Ben-Gurionovy univerzity přirovnávají k učení jazyka v dospělosti, kdy je začátek těžší, ale výsledek nakonec srovnatelný. Oded Berger-Tal to shrnul tak, že ptáky stejně jako lidi ovlivňuje jejich životní zkušenost. Migrační dovednost supa bělohlavého tak není jen vrozený instinkt, ale spojení vrozeného základu s učením za letu. První cesta je zkouška, druhá je výkon.
Mýtus, který to boří
Představa, že pták odchovaný v zajetí zůstane navždy horším letcem než jeho divoce narozený vrstevník, tady neobstojí. Data ze stejné studie ukazují opak: rozdíl mezi skupinami zmizí už do druhé migrace. Deficit z prvního roku není trvalá stopa výchovy mimo přírodu, je to náskok ve zkušenosti, který se rychle smaže.
Co se ještě neví
Studie nesleduje třetí a další migrace, takže není jasné, jestli dohnaný rozdíl vydrží, nebo jde jen o krátkodobý efekt prvních dvou let. Neříká ani nic o tom, jestli vyrovnaná letová dovednost znamená i vyrovnané přežití nebo úspěšné rozmnožování v dalších sezonách. Samostatná práce téhož týmu z roku 2022 zatím nenašla rozdíl v přežití mezi supy ze zajetí a divoce narozenými ptáky během prvních dvou let po vypuštění ani během první migrace. Přežití a letová technika jsou ale dvě různé otázky.