Dráp navíc, prst míň
Ve formaci Bayanshiree v mongolské poušti Gobi vykopal v roce 2012 tým Mongolské akademie věd kostru dinosaura, který má na ruce jen dva prsty místo tří. Popsal ho až tým vedený Yoshitsugu Kobayashim z Hokkaido University Museum ve studii publikované v časopise iScience 25. března 2025. Dostal jméno Duonychus tsogtbaatari. Rodové jméno spojuje latinské „duo“, tedy dva, s řeckým „ónux“, dráp, a druhové jméno vzdává čest mongolskému paleontologovi Khishigjavu Tsogtbaatarovi. Uran-olovové datování, metoda počítající stáří horniny podle rozpadu uranu na olovo v okolních vrstvách minerálů, řadí fosilii do stáří přibližně 90 až 95 milionů let. Nalezený exemplář ještě nebyl dospělý, přesto vážil odhadem kolem 260 kilogramů a měřil kolem tří metrů.
Duonychus patří mezi therizinosaury (Therizinosauridae), skupinu dvounohých, opeřených dinosaurů se zavalitým trupem, dlouhým krkem, drobnou hlavou a pověstně obřími drápy na rukách. Do skupiny patří i mnohem větší Therizinosaurus cheloniformis s metrovými drápy nebo další obyvatelé formace Bayanshiree jako Erliansaurus a Alxasaurus. Všichni tři mají na ruce tři prsty. Duonychus jen dva.
Dráp, který si nechal svůj obal
Na kostech obou prstů se zachoval nejen kostěný základ drápu, ale i jeho rohovinový obal z keratinu, tedy stejné bílkoviny, ze které je lidský nehet. To je u dinosauřích fosilií vzácnost, protože keratin obvykle zetlí dřív, než se kost stihne přeměnit v kámen. Podle spoluautorky studie Darly Zelenitsky jde o zdaleka největší kompletně zachovaný trojrozměrný dinosauří dráp, jaký se dosud našel. Keratinový obal přidal ke kostěnému jádru drápu víc než 40 procent délky. Bez něj by dráp vypadal kratší a míň zahnutý, než jaký ve skutečnosti byl. Oba prsty měly navíc v kloubu rozsah pohybu kolem 90 stupňů, tedy víc, než by člověk čekal u nástroje stavěného jen na bodání.
„Byly to velké, ostré a děsivé drápy,“ popsala je Zelenitsky po zveřejnění studie.
Hák, ne dýka
Podle autorů studie kombinace silného zakřivení drápu a velkého rozsahu pohybu v kloubu neodpovídá zbrani určené k bodání, ale spíš úchopovému nástroji, podobnému tomu, jaký na větvích používá lenochod nebo chameleon. Zapadá to do toho, co se o therizinosaurech ví z jiných nálezů: dlouhý krk, drobné listovité zuby a bylinožravá až všežravá strava. V tomhle výkladu dráp vegetaci nebodá, ale hákuje ji a stahuje k tlamě.
Yoshitsugu Kobayashi svou první reakci na nález popsal jako příval vzrušení: náhlé tušení, že možná drží v ruce něco skutečně nového, ne jen další kost therizinosaura.
Mýtus, který padá: tři prsty pro všechny
Až dosud platilo, že tříprstá ruka je definiční rys celé skupiny therizinosaurů, vlastnost, kterou má bez výjimky každý její člen. Duonychus tenhle předpoklad boří: je to první známý therizinosaur jen se dvěma prsty na ruce. Mezi všemi dosud popsanými teropody ztratily nebo omezily třetí prst jen čtyři další linie, každá nezávisle a zřejmě z jiného důvodu. Duonychus je první therizinosaur mezi nimi. Neznamená to, že se plete definice skupiny jako celku; ukazuje to, že i znak považovaný za univerzální může mít výjimku, která čekala jen na nález.
Co věda zatím neví
Proč Duonychus přišel o třetí prst, zatímco jeho příbuzní si drželi všechny tři, zůstává otevřené. Autoři studie to spojují s potravní ekologií, ale sami to označují jako návrh, ne potvrzený mechanismus. Stejně tak není jisté, jestli bylo hákování vegetace hlavní funkcí drápů; v úvahu připadá i teritoriální projev, obrana, dvoření nebo hra. Druh je zatím znám z jediné fosilie, takže není jasné, jestli šlo o individuální anomálii, nebo o skutečný trend v jedné větvi therizinosaurů. Odpověď bude potřebovat další nálezy ze stejné nebo příbuzné lokality.