Kuře má druhou továrnu na imunitu, o které nikdo nevěděl
Kuřata domácí (Gallus gallus domesticus) umí vyrábět B-buňky, klíčové buňky imunitního systému, i mimo bursu Fabricii, orgán, který byl přes padesát let považován za jediné místo jejich vzniku u ptáků. Ryota Hirakawa a Tomonori Nochi z Tohoku University to zjistili a výsledek publikovali 15. července 2026 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Nová dráha vede přímo z kostní dřeně do cékálních tonzil, lymfatické tkáně u slepého střeva, aniž by buňky kdy prošly bursou.
Bursa Fabricii je orgán, který mají jen ptáci; savci ho nemají vůbec. Právě proto se u ní desítky let předpokládalo, že je jediným místem, kde u ptáků B-buňky vznikají. Tenhle nález ukazuje, že vedle ní existuje druhá, nezávislá cesta.
Jak nové B-buňky putují od kostní dřeně po hlídku ve střevě
Buňky, které se do bursy nedostanou, míří místo toho rovnou do cékálních tonzil. Naviguje je tam chemický signál CXCL12, na který reagují přes receptor CXCR4 na svém povrchu. V nové lokalitě dozrají, začnou nést molekulu IgM a promění se v plazmatické buňky produkující protilátky IgA. Ty obalí prospěšné bakterie ve střevě a zároveň brání škodlivým mikrobům prostoupit střevní stěnou. Podle autorů tahle bursa-nezávislá dráha po vylíhnutí kuřete postupně převažuje nad tou klasickou, bursa totiž po vylíhnutí začíná zakrňovat, takže něco muselo její funkci převzít.
Co se stane, když obě dráhy zmlknou
Výzkumníci experimentálně zablokovali příliv CXCR4-pozitivních buněk z kostní dřeně současně s klasickou bursální dráhou. Produkce IgA se zastavila úplně. Ve střevě se rozvinula dysbióza, tedy narušení rovnováhy mikrobioty, a přemnožily se škodlivé bakterie, mimo jiné Streptococcus alactolyticus. Ty pak pronikly ze střeva do jater, kde vyvolaly zánět a narušily metabolické funkce. Když výzkumníci kuřatům podali přípravek z trusu zdravých kuřat obohacený o IgA, změny se podařilo zvrátit, což potvrzuje, že chybějící IgA byl spouštěčem celého řetězce.
Závěr autorů: obě dráhy vzniku B-buněk spolu spolupracují na stavbě střevní bariéry a na udržení rovnováhy mezi střevem a játry. Nejde o duplicitní pojistku, kde jedna dráha jen zálohuje druhou. Výpadek obou najednou má konkrétní, měřitelný důsledek jinde v těle.
Mýtus, který po padesáti letech padl
Přes padesát let platilo jako součást učebnic, že bursa Fabricii je jediné místo, kde u ptáků vznikají B-buňky. Tento nález ukazuje, že existuje druhá, nezávislá dráha, která bursu úplně obchází a po vylíhnutí kuřete dokonce přebírá vedoucí roli. Nejde o drobnou opravu starého modelu, ale o objevení celé paralelní cesty, kterou desetiletí výzkumu přehlédla.
Co zatím nikdo neví
Zůstává otevřené, co přesně rozhoduje o tom, kdy se použije bursální dráha a kdy ta kostnodřeňová, autoři to označují jako téma dalšího výzkumu. Otevřená je i otázka, jestli jsou chemické signály CXCL12/CXCR4 a příbuzná dvojice CXCL13/CXCR5 skutečnými řídicími mechanismy obou drah po celou dobu života kuřete, nebo jde zatím jen o hypotézu čekající na potvrzení.