Devět týdnů zdravého jídla nestačilo Mláďata laboratorních myší kmene C57BL/6 (Mus musculus) přibývala na váze téměř dvojnásobně oproti kontrolám, a to i přes devět týdnů, kdy po odstavu jedla stejnou plnohodnotnou stravu jako ta, jejichž matky žádné dietní kompromisy nedělaly. Jedinou proměnnou bylo toto: jejich matky kojily tři týdny na dietě chudé na vlákninu. Výzkumný … Read more
Ryba, kterou jsme celá desetiletí viděli špatně Nad očima barejovité ryby (Winteria telescopa Brauer, 1901) sedí průhledná gelová kopule naplněná tekutinou. Kdybyste ji vylovili a přivezli do laboratoře, kopule by se cestou rozpadla, a vy byste ji nikdy nenašli. Přesně tak to fungovalo více než sto let od prvního vědeckého popisu druhu: pitevní záznamy vznikaly … Read more
„Záchranáře“ nikdo nejmenoval, a přesto přiběhne V kolonii mravenců tesaříků (Camponotus fellah) žádní specializovaní záchranáři neexistují. Ten, kdo přijde ošetřit zraněnou kolegyni, ji nezachraňuje proto, že ho k tomu kolonie vybrala. Zachraňuje ji proto, že s ní před úrazem nejvícekrát zkřížil tykadla. Studie publikovaná 1. července 2026 v časopise Proceedings of the National Academy of … Read more
Pre-implantační vývoj embrya morčete domácího (Cavia porcellus), prvních šest až sedm dnů po oplodnění, než se zárodek zahnízdí do děložní stěny, se geneticky i vývojově podobá lidskému embryu natolik, že i sami autoři studie popsali tuto podobnost jako překvapivou. Nikdo totiž před rokem 2025 tento paralelismus systematicky nezjišťoval. Tým Sophie Petropoulos z CRCHUM (Centre hospitalier … Read more
Čelisti parazita, který by je mít neměl Zkamenělý háčkohlavec (Juracanthocephalus daohugouensis) starý přibližně 165 milionů let nese čelisti. To je anatomická věta, která by u moderních háčkohlavců nedávala smysl, žádný ze současných zhruba 1 200 až 1 420 popsaných druhů skupiny Acanthocephala ústa ani střevo nemá. Tato skupina vnitřních parazitů si celý trávicí trakt v … Read more
Největší predátor křídy neměl páteř Nanaimoteuthis haggarti byl odhadem dlouhý 6,6 až 18,6 metru. To je srovnatelné s mořským ještěrem Mosasaurus hoffmannii, přibližně osmnáctimetrovým obratlovcem, který v populárněvědecké literatuře sedí na vrcholu křídového potravního řetězce. Studie Ikegami a kol. z dubna 2026 v časopise Science (ročník 392, číslo 6796) uvádí explicitně: největší predátor druhohorních oceánů … Read more
Patnáct tisíc ku jedné Velrybí žralok (Rhincodon typus) se může stát 15 000× náchylnějším ke srážce s lodí, a přibývání plavidel za to nenese vinu. Příčinou je to, kde žralok bude. Výzkum publikovaný v říjnu 2024 v časopise Nature Climate Change spojil patnáct let satelitních dat od přibližně 350 velrybích žraloků s klimatickými modely a … Read more
Přesčas před polednem Weddellův tuleň (Leptonychotes weddellii) zvládne ponor hlubší než 900 metrů trvající přes hodinu a půl. A právě tyto fyziologicky nejnákladnější výpravy plánuje systematicky na dobu, kdy světlo pod hladinou ještě nedosáhlo svého maxima, tedy před solárním polednem, kdy je kořist pro vizuálního predátora nejhůře k dosažení. Je to přesný opak intuitivního modelu … Read more
Zub, který přepsal mapu Čeleď Dyrosauridae, skupina vyhynulých krokodýlovitých plazů, má o 8 až 14 milionů let delší historii, než vědci dosud připouštěli, a její kolébka stojí přímo v Africe. Obojí vyplývá z jediného naleziště v egyptské Západní poušti, kde tým pod vedením paleontologů Sary Saberové z Assiutské univerzity a profesora Heshama Sallama z Mansúrské … Read more
Půl gramu na životopis Půl gramu plastu spolknutého v hnízdě snižuje šanci sable shearwatera (Ardenna carneipes) vrátit se k rozmnožování o dvanáct procent, přibližně tolik váží několik svorek na papír. Longitudinální studie publikovaná 17. srpna 2026 v Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), jejímiž autory jsou Jennifer L. Lavers, Hannah Worthington a Alexander … Read more