Rybářské motorické neurony Nervové buňky, které ovládají rybářský prut bidlenky pruhované (Antennarius striatus), nesedí tam, kde u ryb sedí neurony ostatních hřbetních ploutví. Opustily svou standardní polohu a usídlily se jinde, a nikdo takovou migraci u obratlovců dosud nezaznamenal. Tým vedený profesorem Naoyuki Yamamotem z Graduate School of Bioagricultural Sciences Nagojské univerzity v Japonsku to … Read more
Žraločí verze plejtvákova pradědy Příbuzný plejtváků, nejtěžších zvířat, jaká kdy žila, byl před 26 miliony lety dvoumetrový predátor s ostrými zuby a tělem stavěným na rychlost, nikoli na cedění planktonu. 12. srpna 2025 ho formálně popsal tým paleontologů z Museums Victoria Research Institute a Monash University ve vědeckém časopise Zoological Journal of the Linnean Society. … Read more
Devět želv. Žádný výlet. 418 dní. Devět dospělých mořských želv dostalo satelitní vysílačky a biologové čekali. Čekali, až se rozjedou přes Tichý oceán, tak jak to mořské želvy dělají. Nestalo se nic. Žádná z devíti zvířat neopustila Galapážskou mořskou rezervaci. Ani po čtyřech stech osmnácti dnech sledování. Studii zveřejnil 27. srpna 2026 časopis Frontiers in … Read more
Bezpečná hladina, která bezpečná není Regulační modely předpokládají, že delfíni při hladinách sonaru, které mají vojenské normy za neškodné, nic neudělají. Přímo v otevřeném oceánu to dopadlo jinak. Studie Brandona Southalla a jeho týmu z UC Santa Cruz, publikovaná 23. října 2024 v Royal Society Open Science, přinesla první přímé behaviorální měření reakce delfínů na … Read more
Sto let, půl tuny, třicet centimetrů Obrovský krakatice (Mesonychoteuthis hamiltoni) je nejtěžší bezobratlý živočich na Zemi. Potvrzené maximum: 495 kilogramů, samice zachycená v Rossově moři v roce 2007, dnes uchovaná v Muzeu Nového Zélandu Te Papa Tongarewa. Odhadovaná délka přes sedm metrů, oči o průměru až 28 centimetrů, největší přímé měření v historii zoologie. A … Read more
Úder z kamenné desky Brazilský vápenec vydal otisk mravence starého 113 milionů let, a i zploštělý na tenkou vrstvu horniny bylo jasné, že to byl predátor se sofistikovanou zbraní. Entomolog Anderson Lepeco z Muzea zoologie Univerzity v São Paulu (Museu de Zoologia da Universidade de São Paulo) a jeho tým popsali v časopise Current Biology … Read more
730 n. l.: Datum, které překreslilo mapu Nejstarší kost domácí kočky (Felis catus) nalezená v Číně pochází z doby zhruba před 1 296 lety. To je přibližně 950 let poté, co skončila dynastie Chan, ve které se příchod koček do Číny tradičně předpokládal. Tým vedený profesorem Luo Shujinem z Pekinské univerzity sekvenoval jadernou i mitochondriální … Read more
Žába, kterou nikdo sto let neviděl, se poznala právě proto, že nikde nebyla Genetici z Universidad Técnica Particular de Loja porovnali DNA dvou samic Pristimantis ruidus se záznamy pětatřiceti příbuzných druhů rodu Pristimantis v genové bance. Výsledek: nulová shoda. To nebyla slepá ulička. Byl to důkaz. Druh nikdy žádný genetický vzorek do databáze neposkytl, protože … Read more
Vypadá zdravě. Pitva řekne jiné číslo. Samec samotářky zednice (Osmia bicornis) se vylíhne po devítiměsíční hibernaci bez jediné viditelné vady. Správná velikost, normální proporce, let bez potíží. Teprve pitva prozradí, že třídenní horko z doby, kdy byl ještě larvou, snížilo pohyblivost jeho spermií o 53 procent, jejich počet o třetinu a délku o 17 procent. … Read more
Dvě tisícovky velryb, žádná genetická katastrofa Belugy (Delphinapterus leucas) z Bristolského zálivu na Aljašce tvoří populaci čítající přibližně 1 900 jedinců. Podle standardní evoluční biologie by malá, izolovaná populace tohoto rozsahu měla nést znaky genetické eroze: nízká diverzita, stopy příbuzenského křížení, genetická deprese. Studie genetiků z Florida Atlantic University (FAU Harbor Branch) z roku 2026–623 … Read more