Nejstarší zdokumentovaná pásnice (mořský červ) druhu Baseodiscus punnetti, chovaná v akváriu biologa Jona Allena, se jmenuje Baseodiscus the Eldest, zkráceně B, podle svého rodu. Studie Allena a kolegů v odborném časopise Journal of Experimental Zoology odhaduje jeho věk na nejméně 26 let, možná blíž k 30. Dosavadní rekord u pásnic přitom držel exemplář starý pouhé tři roky. B ho překonává zhruba desetkrát.
Proč je věk jen „minimálně“
B byl sebrán jako dospělý jedinec u ostrovů San Juan ve státě Washington někdy koncem devadesátých let. Nikdo si tehdy nezapsal, kdy se narodil, a stáří pásnic se z vzhledu odhadnout nedá. Číslo 26 až 30 let je proto podlaha, ne strop: skutečný věk může být vyšší, nižší už ne. Allen sám v rozhovoru pro Scientific American připouští, že horní hranice dožití pásnic vůbec není známá a B může být klidně o desítky let starší, než dnešní odhad ukazuje.
Jak se vůbec zjistilo, co B je za druh
Dvacet let byl B jen pásnicí bez jistého jména, chovanou podle vzhledu a chování. Teprve v roce 2024 poslal Allen vzorek tkáně Svetlaně Maslakové, specialistce na genetiku pásnic z Oregon Institute of Marine Biology, tedy oregonského ústavu mořské biologie. Genetické čárkování, porovnání krátkého úseku DNA s referenční databází druhů, potvrdilo, že B patří k druhu Baseodiscus punnetti. Je teprve druhým jedincem tohoto druhu, u kterého se genetické určení vůbec podařilo.
Mýtus, který padá: krátkověcí červi
Představa, že pásnice žijí jen pár let, stála na jediném datovém bodě, tříletém rekordu ve vědecké literatuře, a na tom, že jejich délku života prakticky nikdo systematicky nesledoval. Allen a kolegové v závěru studie píší, že jejich nález zaplňuje skutečnou mezeru ve znalostech a posouvá odhadovanou délku života pásnic o celý řád. Jinak řečeno, věta „víme, jak dlouho žijí“ ve skutečnosti znamenala „nikdo to nezjišťoval“. Pokud se mezi mořskými bezobratlými predátory najde jedinec starý desítky let, dlouhověkost mezi nimi může být běžnější, než se dosud myslelo.
Otevřený případ: skotská obryně z roku 1864
Nejznámější pásnice historie patří k úplně jinému druhu, tkalcovské pásnici (Lineus longissimus). Exemplář vyplavený u skotského St Andrews v roce 1864 měřil po roztažení přes 55 metrů, což z něj dělá možná nejdelšího zdokumentovaného živočicha vůbec, ačkoli se dnes žádný takto obří kus nedochoval a číslo nelze ověřit. S B nemá společného nic kromě příslušnosti ke stejnému kmeni, měří jen kolem metru. O věku té skotské pásnice ale není známo vůbec nic. B teprve teď otevírá otázku, kterou dřív neměl kdo klást: mohla být podobně stará, nebo spolu dlouhověkost a extrémní délka těla vůbec nesouvisí?
Čtyři státy, jedno akvárium
Allen si B odnesl v roce 2005 z katedry biologie na University of North Carolina, kde mu kvůli rekonstrukci laboratoří hrozilo, že skončí bez domova. Od té doby se s ním přestěhoval do Washingtonu, Severní Karolíny, Maine a nakonec Virginie, kde ho každý rok vytahuje z bahna, aby ho ukázal studentům zoologie bezobratlých. Ke genetickému testu ho v roce 2024 přemluvila bývalá studentka Chloe Goodsellová, která se prostě zeptala, kolik je tomu červovi vlastně let. Bez té otázky by B zůstal jen zajímavým exemplářem v akváriu, ne jménem ve vědecké studii.
OPRAVY: Opravena vnitřně rozporná první věta (B nežije 20 let, ale je mu 26–30 let; přeformulováno bez zavádějícího tvrzení o „dvaceti letech v akváriu“), Ostatní text ponechán beze změny, jazykově a věcně v souladu s fact sheetem